Atlas krajiny ČR

O Atlasu krajiny ČR

Atlas krajiny ČR je první komplexní atlasové dílo v samostatné éře České republiky. Poprvé jsou v atlase zařazeny mapy ČR v měřítku 1 : 500 000. Po několika desetiletích je vyplněno bílé místo v oblasti souborných tematických mapových děl. Přínosem Atlasu krajiny ČR jsou analytické a syntetické mapy, vytvořené moderními kartografickými a geoinformačními nástroji, umožňující náhled na velmi složitý a zároveň křehký systém vyjádřený slovem „krajina“. Podle mezinárodně schválených kritérií lze toto dílo nazvat národním atlasem.

Atlas krajiny ČR vznikl jako výsledek veřejné zakázky Ministerstva životního prostředí realizovaný projektem výzkumu a vývoje SK/600/1/03.
Řešitelem projektu byl Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (VÚKOZ) ve spolupráci s výzkumnými institucemi a vysokými školami.

Dostupnost Atlasu krajiny ČR

Atlas krajiny ČR by měl být dostupný v řadě veřejných knihoven a v dalších organizacích, které poskytují služby pro veřejnost. Seznam těchto organizací, které Atlas krajiny ČR mají k dispozici, je k nahlédnutí zde.

Níže naleznete náhledy tohoto unikátního mapového díla.

Obsah Atlasu krajiny ČR (PDF, 23MB)

Atlas krajiny ČR je zpracován na 332 stranách a obsahuje přesně 1 137 číslovaných objektů. V nich je 906 mapových prvků a 767 nemapových prvků (grafy, tabulky, obrázky atd.). V základním měřítku 1 : 500 000 je zpracováno 41 map. Nejčetnějším měřítkem s 342 položkami je měřítko 1 : 2 000 000. Ostatní měřítka jsou zastoupena následovně: 1 : 1 mil (83 map), 1 : 1,5 mil (29 map), 1 : 3 nebo 4 mil (218 map). Zbývá ještě 193 výřezů map převážně velkých měřítek. Kromě mapových prvků jsou zařazeny i nemapové prvky dosahující 767 položek (jsou to fotografie, texty, tabulky, grafy, kresby, schémata apod.).

Atlas krajiny ČR je rozdělen do osmi základních kapitol.

  • První kapitola s názvem Krajina – předmět studia (PDF, 64MB) má dvě podkapitoly: 1.1. Pojetí krajiny (6 stran) a 1.2. Historické a současné dokumenty o krajině (21 stran). V ukázkách je zobrazena krajina od topické úrovně, až po makrochorickou. Rozmanitost mapové tvorby je znázorněna od roku 1518 po současnost.
  • Druhá kapitola – Geografická poloha (PDF, 92MB) – se člení na podkapitolu 2.1. Svět (2 strany) a 2.2. Evropa a Česká republika (17 stran). V ní jsou publikovány přírodní a ekonomické poměry Evropy, dále fyzickogeografická mapa a mapa administrativního členění ČR.
  • Třetí kapitola – Historická krajina (PDF, 212MB) – je složena ze čtyř subkapitol: 3.1. Formování státu a správy území (8 stran), 3.2. Procesy změn v krajině (6 stran), 3.3. Vývoj využívání krajiny (6 stran) a 3.4. Historická přírodní rizika (3 strany). Zachycen je mj. vývoj státního území, zaměstnanosti, využívání krajiny, přírodní a antropogenní rizika. Velmi zajímavou mapou jsou půdorysné typy sídel prezentované v osmi základních typech pro 17 503 položek.
  • Čtvrtá kapitola – Přírodní krajina (PDF, 347MB) – začíná netradiční podkapitolou 4.1. Energie (2 strany). Následují standardní složky krajinné sféry: 4.2. Ovzduší (6 stran), 4.3. Geologické podmínky (10 stran), 4.4. Reliéf (10 stran), 4.5. Vodstvo (8 stran), 4.6. Půda (6 stran), 4.7. Rostlinstvo a živočišstvo (14 stran), doplněné o podkapitolu 4.8. Typy přírodní krajiny (3 strany). Ve čtvrté kapitole čtenář najde celkem 10 map zpracovaných v měřítku 1 : 500 000, včetně nově publikovaných map pojednávajících o geologické stavbě a geomorfologických poměrech. V rámci mapy přírodní krajiny bylo vymezeno na 271 typů.
  • Pátá kapitola – Současná krajina (PDF, 347MB) – byla rozdělena na čtyři podkapitoly: 5.1. Obyvatelstvo (6 stran), 5.2. Sídla a osídlení (8 stran), 5.3. Ekonomické aktivity v krajině (16 stran), 5.4. Využívání krajiny (13 stran). Barevně velmi působivou je mapa typů současné krajiny, tvořená 5 typy a 35 subtypy.
  • Šestá kapitola – Krajina jako dědictví (PDF, 269MB) – je složená ze tří subkapitol: 6.1. Ochrana přírodní krajiny (30 stran), 6.2. Ochrana kulturního dědictví (20 stran), 6.3. Přírodní a kulturní významnost krajiny (5 stran). Tato kapitola se zabývá významnými částmi krajiny, přírodními zdroji a kulturními hodnotami, které se nám dochovaly z předchozího období. Zařazeny byly mapy ochrany přírody a krajiny, přírodních zdrojů a památkových objektů, jako zvláště chráněná území, evropské lokality Natura 2000, chráněné i nechráněné památky.
  • Sedmá kapitola – Krajina jako prostor pro společnost – má tři části: 7.1. Přírodní a antropogenní rizika (PDF, 68MB) (10 stran), 7.2. Kvalita životního prostředí (PDF, 354MB) (32 stran) a 7.3. Limity a potenciály krajiny (21 stran). Syntetické mapové výstupy zařazené do sedmé kapitoly by nebylo možné zpracovat v takové podrobnosti bez moderních kartografických metod využívajících nástroje GIS a další softwarové vybavení. Všechny tyto mapy – Stresové faktory životního prostředí, Potenciál energeticky využitelné pšeničné slámy, Geologické limity a geofaktory v krajině, Legislativní ekologické limity a Únosnost krajiny – jsou vyhotoveny v měřítku 1: 500 000. V závěru oddílu 7 je prezentován možný vliv globálních změn klimatu na vegetační stupně. Poukazuje na předpokládaný úbytek bukového a smrkojedlového vegetačního stupně.
  • Poslední, osmá kapitola – Krajina v umění (PDF, 33MB) – obsahuje 45 maleb a grafik předních českých malířů krajiny.

Ocenění Atlasu krajiny ČR

Na mezinárodním veletrhu knihy v Praze v květnu 2011 byl Atlas krajiny ČR vyhodnocen jako nejlepší mapové dílo České republiky v roce 2010. Českou vědeckou kartografickou atlasovou tvorbu a v širším pohledu i iniciátora a garanta díla – Ministerstvo životního prostředí - atlas prezentoval v rámci národní mapové tvorby v Paříži na 25. světovém kongresu kartografů v červenci 2011. Jedním z pořadatelů byla Mezinárodní kartografická asociace (ICA), která je nejvyšší celosvětovou vědeckou kartografickou organizací sdružující většinu států světa. Atlas krajiny ČR zvítězil v kategorii regionálních a národních atlasů. Zároveň Atlas krajiny ČR byl zařazen do prestižního přehledu mapa měsíce za celý Svět, který spravuje na svých webových stránkách ICA – mapa Světa za říjen 2012.